Lov ryb a romů

Za naší rotou se rozprostírala menší vodní plocha. Nic moc jezero, spíše jezírko, no vlastně taková větší louže. Staří se tam chodívali koupat a když pociťovali nedostatek fosforu, chodili tam lovit ryby za pomocí takzvaných pytlaček (kus silonového vlasce zakončený ohnutým špendlíkem). Ryby si časem zvykly na pravidelné pokusy o výlov a už jen výjimečně se některá z nich nechala nachytat na kus rezavého drátku, což staré přivedlo k myšlence změny metody lovu. Jeden z nich byl v civilu pravděpodobně elektrikářem, protože navrhl naprosto úchvatnou metodu výlovu. Vzal dvě plechové desky velikosti A4 a tloušťky 2 milimetry, přišrouboval k nim oblíbenou izolovanou dvojlinku (viz návod na výrobu čajového vařiče) dlouhou několik desítek metrů a zakončenou zástrčkou. Tyto desky pak byly vhozeny na dvou, zhruba tři metry od sebe vzdálených místech, do vody. Jeden ze starých zařval “Můžééééš”, načež někdo z mladých, čekající u zásuvky na rotě zasunul koncovku do zásuvky. Následkem toho se proud z místní sítě za vydatného poklesu energie ve všech objektech útvaru přesunul na krátkou chvíli do vody, čehož se nebohé ryby tak lekly, až lekly. Po vteřině až dvou a po výkřiku “Stoooooooop” došlo k přerušení dodávky proudu do vody. Následně bylo možné spatřit na hladině několik pohupujících se mrtvých těl ryb, kteréžto staří radostně vylovili a nechali nás odnést do kuchyně a upravit do poživatelného stavu.

Jednou jsem cestou na vycházku zahlédl Skalára a Magora, jak se právě chystají lovit. Desky už byly ponořeny, zbývalo jen pustit proud – až potud stejně jako vždy. Co ale nebylo stejné jako jindy, byla skupinka koupajících se nic netušících romů na druhém břehu. Skalár zařval “Muožéééééééééš”, světla pohasla a několik ryb pokrylo hladinu. O elektřině vím akorát to, že hřebíky do zásuvky nepatří (všeobecné povědomí) a že opravovat vadný spoj ve vánočních světýlkách na stromeček pomocí neizolovaných kleští je poměrně nepříjemné (vlastní zkušenost v deseti letech), ale řekl bych, že vzhledem k velikosti jezírka to plavce muselo alespoň šimrat na nohou.

Cestou k bráně jsem přemýšlel, co bych dělal, kdybych koupajíc se viděl k vodě přicházet několik lidí nesoucích podivný předmět, ze kterého by čouhaly v dálce mizející elektrické dráty.

One thought on “Lov ryb a romů

  1. MazecKvalitka ……… V tom posledním odstavci by tam mohli pustit napětí z trafoskříně .:.:.:.:.:.: —————píp

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *