Zelený rock

Jako pulton jsem získal mimo jiné jednu pro mě podstatnou výsadu. Mohl jsem ve svém osobním volnu navštěvovat útvarovou hudební zkušebnu, což byla místnost o velikosti 5 krát 5 metrů, vybavená hudebními nástroji a elektronikou. V inventáři mohl hudební nadšenec nalézt tyto skvostné kousky:

  • jedna otřískaná elektrická kytara neznámé značky
  • jedna elektrická basová kytara stejného výrobce s chybějící strunou E
  • nekompletní bicí souprava – chyběly tympány a šlapka k velkému bubnu neměla spojovací pásek, bez kterého – jak každý bubeník ví – můžete šlapat a šlapat, ale palice se prostě k bláně nepřiblíží a nepřiblíží, což má zásadní vliv na výsledné vyznění dané skladby
  • jeden zesilovač značky Ver..na (chyběly písmena M a O)
  • několik reprobeden, které zřejmě předchozí osazenstvo hudební zkušebny používalo jako branky na fotbal

V civilu jsem hrál a tak mě nenechalo klidným, když jsem jednou cestou na vycházku zjistil, že v hudebně zkouší dvojčlenný prazáklad hudebního tělesa. Chvíli jsem poslouchal za oknem a trvalo mi pár minut, než jsem poznal, že se jedná o skladbu Satisfaction od Rolling Stones v úpravě pro kytaru a zpěv. Zpěvák byl podle přízvuku ze Slovenska a snažil se současně se zpěvem i bubnovat, což mu moc nešlo, protože jak bylo zmíněno výše, velký buben neměl funkční šlapku a ten umělec viděl bubeníky v akci tak akorát v Ein Kessel Buntes. Kytarista se snažil, ale hrál spíše jako baskytarista, což skutečně byl. Nedalo mi to a vstoupil jsem dovnitř, načež jsme si chvilku povídali o našich hudebních zkušenostech z civilu (“…hej zobák, čo tu chceš?…čo???…ty hráš na gitaru?…ale kokot…no dobre, poďme to zkúsiť…”) a pak jsme si zkusmo dali pár kousků. Docela nám to šlo, obzvláště baskytarista si pochvaloval, že je již takříkajíc na svém a tak vznikla útvarová rocková skupina Zelený rock. Přiznejme si otevřeně, rocková skupina bez bubeníka není to pravé ořechové a tak jsme sháněli a sháněli, až jsme našli. Bubeník nejenže uměl bubnovat, ale byl i manuálně zručný, což ukázal hned na první zkoušce, kdy po větě “Pojebaná šlapka … vem ťa kokot…” nejprve dokázal, že umí spravit prokopnutou blánu a vzápětí opravil i nefunkční šlapku. Teď teprve dostala naše muzika ty správné grády.

Netrvalo dlouho a našeho tělesa si všiml útvarový kulturní gumák (rozumějte velitel přes kulturu). Navrhl nám, že pokud se dostatečně rychle sehrajeme a splodíme alespoň jednu vlastní skladbu, můžeme se zúčastnit útvarového kola Armádní Soutěže Umělecké Tvořivosti, neboli ASUT. Vzhledem k tomu, že jsme na to měli necelé dva měsíce, podařilo se a my se v den Dé nervózně tlačili v zákulisí útvarového kinosálu.

Měli jsme celou soutěž zahajovat. Když nás konferenciér uvedl, vyrazili jsme na pódium. A nastalo peklo. Před plným sálem jsem zasunul konektor od zesilovače do kytary, vyzkoušel zvuk a udělal krok dozadu, přičemž jsem si přišlápl přívodní šňůru, načež se ozval zvuk, jako když se trhají připájené dráty, což se opravdu stalo. Zůstal jsem zírat na bezdrátovou koncovku čnící z kytary a postupně rudnul. “Do riti…” pronesl polohlasem Maťo (zpěvák), “…choď to pripájať, lebo sme v riti.” Omluvil jsem se a vyrazil do zkušebny laborovat s páječkou. Uvaděč mezitím vysvětlil pochechtávajícímu se davu, že tohle se může stát i Karlu Gottovi, ale to už jsem se vracel. Dnes jsem neměl svůj den. Jakmile jsem zasunul připájený konektor do kytary, ozval se zvuk jako když zešílí orchestr třiceti zobcových flétnistů a já se opět rudý vydal podruhé do zkušebny zápasit s pájkou. Když jsem se do třetice vrátil na pódium před řechtající se a rádoby vtipný dav, zaslechl jsem za sebou povzbudivá slova (“…ak si to zas zle pripájal, rozkopem ti gule…”), což zřejmě způsobilo, že tentokrát bylo všechno v pořádku. Odehráli jsme dvě skladby, sklidili bouřlivý potlesk, odnesli si diplom za první místo s postupem do dalšího kola a já získal u starých alespoň malinko větší respekt. Alespoň na chvíli…

One thought on “Zelený rock

Leave a Reply to Ils Cancel reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *